Publikováno

Aby piknik nebyl nuda 2. díl – hry do přední kapsy piknikového batohu

Přicházíme s druhým dílem seriálu o zábavě na pikniku. Tentokrát si připomeneme či představíme pár her, které jsou jako dělané do přední kapsy našeho piknikového batohu, bude se tedy jednat o hry, ke kterým využijete prostorově nenáročné pomůcky a piknikový batoh tak může sloužit především svému hlavnímu účelu – donést na piknik co nejvíce skvělého jídla a pití.

I tentokrát se vlastně vrátíme do našeho mládí.

Skákání přes gumu

K této hře jsou potřeba minimálně 3 hráči – a co si budeme povídat, většinou se jednalo spíše o hráčky. Třeba by ale stálo za to zlákat nějakého muže či chlapce k tomu, aby také ukázal, co umí. Potřebovat budete prádelní gumu o délce 4-5 m (v současnosti na googlu po zadání klíčového slova „skákání gumy“ najdete i gumy specializované a barevné).

Skákat můžete mnoha způsoby (překvapilo nás, kolik videí se na toto téma dá najít na youtube), ale my vám představíme základní sestavu a tzv. „školku“.

Sestava spočívá v sérii navazujících skoků, dají se opsat slovy – dovnitř jedna noha, dovnitř druhá noha, dovnitř obě, obě nohy na gumu, obě ven a hotovo. Jelikož ale v tomto případě video řekne víc, než tisíc slov, základní sestavu najdete v prvních 25 vteřinách tohoto videa:

Školku vám zase celkem dobře znázorní tento obrázek:

Základní sestava i školka mají šest úrovní obtížností neboli tříd (ale můžete si i přidávat :)):

1. třída – guma po kotníky,
2. třída – guma do půlky lýtek,
3. třída – po kolena,
4. třída – guma v půlce stehen,
5. třída – guma ve výšce hýždí,
6. třída – do pasu.

Přebírání provázku

I tato zábavy bývala spíš holčičí – s tím, jak na ni, si zase pomůžeme videem:

Zabavíte se donekonečna a stačí k tomu jen provázek o délce přibližně 1 metru.

Skákání přes švihadlo

Kromě skákání přes švihadlo jen tak, kondičně, se můžete pokusit pokořit i další „školku“.

  1. Desetkrát přeskočit švihadlo snožmo.
  2. Devětkrát přeskočit švihadlo se střídáním pravé a levé nohy.
  3. Osmkrát přeskočit pouze po pravé noze.
  4. Sedmkrát přeskočit pouze po levé noze.
  5. Šestkrát přeskočit snožmo, ale se zkříženýma nohama.
  6. Pětkrát přeskočit snožmo, ale točit švihadlo dozadu.
  7. Čtyřikrát přeskočit se střídáním přeskoku snožmo a se zkříženýma nohama.
  8. Třikrát přeskočit švihadlo po jedné noze – pravé, ale točit švihadlo dozadu.
  9. Dvakrát přeskočit švihadlo po jedné noze – levé, ale točit švihadlo dozadu.
  10. „Vajíčko“ – přeskočit švihadlo snožmo, ale ruce se švihadlem jsou před tělem zkřížené.

Kuličky

Pokud se vám podaří najít vhodný plácek a vyhloubit něm důlek, máte vyhráno a můžete se pustit do cvrnkání.

Základní hra (podle Českého kuličkového svazu) je pro dva hráče, kteří ze startovní čáry nejprve hodí jednou svou kuličkou směrem k důlku. Kdo k němu dohodí nejblíž, má možnost určit, kdo začne hrát jako první. Tyto první kuličky si hráči vezmou zpět a pak všech svých deset kuliček, nejprve jeden a pak druhý, rozmístí hodem kolem důlku. Poté se začíná s cvrnkáním a vyhrává ten, kdo jako první dostane do důlku všechny své kuličky (je tedy potřeba, aby byly na první pohled odlišné).

Mnohem víc napětí ale poskytuje hra o kuličky. V té všichni hráči opět házením umístí své kuličky kolem důlku. Ten, kdo má nejvíce kuliček v důlku nebo nejblíže k němu, začíná hrát. Postupně cvrnká kuličky do důlku (a nemusí jen své, může hrát i s kuličkami soupeřů) až do chvíle, kdy se do něj netrefí. V tu chvíli bere z důlku všechny kuličky, které do něj nacvrnkal a ve hře pokračuje stejným způsobem další hráč.

Ve vhodném terénu taky můžete popustit uzdu své fantazii a vytvořit přírodní kuličkodráhu.

Vyřezávání

Stačí s sebou sbalit malý kapesní nožík a starší děti můžete zabavit tím, že si budou vyřezávat lodičky z kůry (tady je ale dobré, aby pak lodičku bylo kde vypustit), či si třeba zdobit hůl, kterou předtím sami v lese našly.

Skákání panáka

Pokud si s sebou vezmete kousek křídy a nebo namalujete panáka klacíkem do prachu, můžete se zabavit skákáním panáka.

Hráč hodí kamínek do prvního pole a pak ho přeskočí až na pole č. 2. Zbytek panáka pak hráč doskáče až k hlavě a vrací se stejným způsobem na start, při cestě zpět kamínek sebere a na uprázdněné pole už normálně skočí. Po něm skáče další hráč. V dalších kolech se hází kamínek postupně na pole č. 2, 3 atd. a svou skákací cestu opakuje, až dokud se kamínek nedotkne všech polí panáka, v tom případě hráč svou hru úspěšně dokončil.

Pokud ale během svého „tahu“ hráč udělá chybu (přešlápne čáru, nedoskočí tam, kam měl či se nestrefí kamínkem do správného pole – což je u vzdálenějších polí už celkem napínavé), vrací se na začátek a v dalším kole se pokouší o zdolání nepřekonané mety.

Hacky sack (také footbag či česky hakysák)

Vzpomínáte si na něj ještě? V éře jeho největšího rozmachu jsme ho hrávali snad všude, včetně školních záchodků. Je to malý látkový či háčkovaný míček se sypkou a vhodně těžkou náplní (např. silikonové kuličky nebo suché luštěniny), který se hráči snaží udržet ve vzduchu pomocí svých dolních končetin (mohou použít koleno, lýtko, nárt, špičku nohy, hrany chodidel) co nejdéle. Odměnou je dobrý pocit ze spolupráce a dosaženého času.

Alternativou je také tzv. freestyle, ten mohou hrát buď jednotlivci či dvojice a jedná se o provádění různých triků (např. obtočení nohy kolem vznášejícího se míčku, zastavení míčku, zapojení neobvyklého místa na těle – hlavy, lýtka…).

Dalšími variantami je footbag net – v podstatě volejbal s hacky sackem, hraje se ve dvou lidech – či golf – kdy footbag je míčkem a noha golfovou holí, cíl je samozřejmě v jamce.

 

Tímto bychom dnešní díl seriálu uzavřeli a společně s vámi se těšíme na další.

V prvním dílu seriálu jsme zavzpomínali na hry našeho dětství, v těch dalších vám přineseme tipy např. na hry karetní, na hry, které se hrají s papírem a tužkou a na hry, které přece jen zaberou trochu víc místa.

Publikováno

Aby piknik nebyl nuda 1. díl – hry našeho dětství

K pikniku patří kromě přívětivého počasí a dobrého jídla taky zábava, která se hodí zejména tehdy, pokud s vámi vyrazí děti (a nebo hraví dospělí 😊).

Proto přicházíme se seriálem plným nápadů na různé hry, které váš piknik oživí a promění v barevnější zážitek.

V prvním díle si připomeneme hry, které jsme my nebo naši rodiče hrávali dříve, osobně si je pamatujeme zejména z devadesátých let 20. století. Jedná se o hry, ke kterým v podstatě nic nepotřebujete, jen dostatek parťáků, takže v piknikovém batůžku zbyde dostatek místa na dobroty a pochutiny.

Nejprve začneme několika pohybovými hrami, po kterých hráčům vyhládne a mohou se pak pustit do jídla, které jim naservírujete.

Cukr, káva, limonáda

Hráči stojí na startovní čáře, v cíli zády k nim stojí „vyvolávač“. Ve chvíli, kdy začne odříkávat: „Cukr, káva, limonáda, čaj, rum, bum.“, se hráči dají do pohybu směrem k němu. V okamžiku, kdy zazní „bum“, se vyvolávač otočí a ostatní hráči musí zůstat stát na místě bez pohnutí. Koho vyvolávač uvidí se pohnout, ten se vrací na startovní čáru. Kdo jako první dojde do cíle k vyvolávači, vyhrává, stává se sám vyvolávačem a hra začíná od začátku. Vyvolávač může hru ozvláštnit zejména tím, jak rychle „Cukr, káva…“ odříká a jak rychle se otočí.

 

Na schovávanou/Zmizík

Hru na schovávanou určitě známe všichni, tak si ji jen připomeneme – je vybrána tzv. „pikola“, u které jeden hráč počítá (např. do deseti, dvaceti…) a pak se slovy „Před pikolou, za pikolou nikdo nesmí stát, nebo nebudu hrát, už jdu.“ vyráží hledat ostatní hráče, kteří se během počítání poschovávali. Ti se zase naopak mohou snažit nenápadně proplížit k pikole. Pikající hráč se snaží „zapikat“ ty poschovávané, ti poschovávaní se pokouší zapikat pikajícího, oboje slovy „Deset, dvacet, jméno hráče.“ Ten, kdo byl zapikán jako první, piká i v příštím kole.

Pro ozvláštnění cesty na místo, které jste si pro piknik zvolili, se skvěle hodí varianta hry na schovávanou „Zmizík“. V putující skupině je určen hlavní hledač. Ten může kdykoli během cesty vykřiknout „Zmizík!!!“ a začít počítat. Ostatní se musí co nejrychleji poschovávat. Hlavní hledač se po skončení počítání může pohybovat pouze po cestě, nesmí vykročit mimo ni, hledá tedy především pohledem a koho najde, toho zavolá jménem a také označí místo, kde ho vidí (např. „Tomáš za šípkovým keřem!“). Pokud už nemůže nikoho najít a nebo osobu vidí a nedokáže identifikovat jménem, vyhlásí konec hry, pokračuje se v cestě všichni napjatě očekávají, kdy se zase ozve zavolání „Zmizík!!!“.

 

Honzo, vstávej!

Jeden hráč stojí v určité vzdálenosti čelem k ostatním a postupně je oslovuje slovy „Honzo, vstávej!“. Oslovený zareaguje otázkou „Kolik je hodin?“ a odpověď může znít třeba „Tři slepičí!“, „Osm sloních.“ nebo „Dva hadí.“ Hráč se pak pokusí ujít určený počet kroků určeným způsobem (slepičí kroky jsou dlouhé max. 10 cm, sloní jsou nejdelší, jaké daný hráč dokáže udělat a hadí už necháme na vaší fantazii 😊). Ve vymýšlení dalších variant zvířecích kroků vám nikdo nestaví žádné hranice a výzvy, které spoluhráčům předložíte, jsou jen na vás, ale přikládáme i pár tipů na další kroky.

 

Na babu

Ve vymezeném prostoru je předem určená „baba“ a ostatní hráči, které se snaží baba dohonit a jednomu z nich babu předat plácnutím a slovy „Máš babu“. Dalším pravidlem je, že „oplatky se nepečou“, tzn., že ten, kdo teď babu dostal, ji nemůže předat tomu, od koho ji dostal. Ze hry se dá uvolnit tak, že hráč řekne: „Piky piky na hlavu, že na babu nehraju.“

Strašidelnější variantou je tzv. „Krvavé koleno“. Opět má jeden hráč babu, ten je Krvavým kolenem a je schovaný někde stranou. Ostatní se drží za ruce a při chůzi v kruhu odříkávají: „První hodina odbila, lampa ještě svítila. Druhá hodina odbila, lampa ještě svítila.“ atd., až jeden z hráčů, který je s Krvavým kolenem předem domluven na konkrétní hodině, vykřikne „Lampa zhasla!!!“, což je pro Krvavé koleno signál, že má vyrazit chytat spoluhráče a pro spoluhráče, že se mají rozprchnout. Kdo je první chycen, je v dalším kole Krvavým kolenem.

Pro malé děti je zase variantou hra „Pan čáp ztratil čepičku“. Je určen čáp, který odříkává slova „Pan čáp ztratil čepičku, měla barvu barvičku….“ a doplní nějakou barvu, např. oranžovou. Hráči ve svém okolí musí honem najít něco oranžového a toho se dotknout prstem, nesmějí to ale najít sami na sobě. Kdo se jmenované barvy dotýká, ten je před čápem v bezpečí. Kdo se barvy nedotýká, toho čáp může chytit a kdo je chycen jako první, stává se pro příští kolo čápem.

 

Domečky pro skřítky

Pokud na piknik vyrazíte do lesa, oblíbenou zábavou je stavění skřítčích domečků – v kořenech stromů, u pařezů, z mechu, klacků, listí, jehličí… Pokud budete chtít, hra pak může vyvrcholit např. přehlídkou domečků, kdy si všichni účastníci vezmou tři kamínky, klacíky nebo něco podobného a hlasují, který domeček se jim líbil nejvíc. Nesmí hlasovat pro svůj a ostatním mohou přidat buď jeden, dva nebo tři hlasy, tzn. že je vyřešena situace, kdy se nemohou rozhodnout mezi třemi domečky nebo se jim ze všech nejvíc líbí jen jeden domeček.

 

Slovní kopaná

Pro chvíle odpočinku na dece s plnými břichy se hodí např. slovní kopaná. První hráč vykopává – řekne nějaké slovo, např. SÝR. Další musí vymyslet slovo, které začíná na poslední písmeno (nebo v jiné variantě slabiku) předchozího slova, tedy např. RACHOT. Takto se hráči postupně střídají a hra většinou končí ve chvíli, kdy už nikoho další slovo nenapadá, vyčerpána celkem brzy bývají slova začínající na písmeno A, na které mnoho slov končí. Žádné slovo nesmí být během jedné hry řečeno dvakrát.

V dalších dílech seriálu vám přineseme tipy např. na hry karetní, na hry, které se hrají s papírem a tužkou, na hry, které se vejdou do přední kapsičky piknikového batůžku a na hry, které přece jen zaberou trochu víc místa.

Publikováno

3+1 tip, jak na pikniku udržet jídlo a pití studené

piknikový batoh, termokapsa, studené víno a potraviny

Když vyrazíme v létě na piknik, je sluníčko naším největším potěšením i nejhorším nepřítelem. Užíváme si teplé počasí, ale teplé jídlo a pití nám moc radosti neudělají. Jak této komplikaci předejít a zajistit, že na pikniku bude všechno tak, jak má být?

  1. Je celkem nasnadě použít k uchování teploty nápojů a pokrmů termoobal či termotašku. Bývají (například oproti cestovním ledničkám či chladicím boxům) relativně lehké a skladné. Tady si musíme přihřát polívčičku – velká kapsa v našem piknikovém batůžku Eskero je vyrobena z termoizolačního materiálu, který zpomalí ohřívání vašich nápojů a potravin až o několik hodin. Pokud tedy vyrazíte na piknik s naším batůžkem, svoji „termotašku“ si nesete rovnou na zádech s sebou.
    Neoprénové termoobaly na lahve jsou skvělou volbou, pokud si chcete pojistit tu správnou teplotu vašeho oblíbeného nápoje.
  2. Chladicí bloky, které předem namrazíte v mrazáku, zvyšují účinnost termokapsy batohu, termoobalů i termotašek a pomáhají tak udržet obsah ještě déle studený. Nás zaujala nabídka chladicích bloků e-shopu 4camping, zejména ty tvarované, na plechovky, vypadají celkem prakticky.
  3. Termosek je v dnešní době v nabídce nepřeberné množství, ať už na nápoje nebo na potraviny. V relativně nízké cenové relaci se pohybují např. termosky firmy IKEA, kde najdete i menší termosku na jídlo, ale bezkonkurenční jsou podle nás termosky značky Esbit. Ty jsou vychytané a velmi účinné, jak v případě termosek na jídlo, tak termosek na pití. V termosce Esbit jsme ve vedrech uplynulého týdne dělali test se zmrzlinou – po 4 hodinách v termokapse batohu umístěného na balkóně, kde se teplota pohybovala kolem 36 °C, byla zmrzlina na povrchu mírně povolená, ale jinak báječně studená a osvěžující.
    RADA: Jídlo či pití vydrží déle studené, pokud termosku předem nachladíte studenou vodou nebo pár kostkami ledu.

 

Bonusový tip:

Pokud během chystání pochutin na piknik zjistíme, že v naší kuchyni nejsou k nalezení ty správné chladící vychytávky, můžeme si pomoci pár triky z běžných domácích zásob. Vychlazenou láhev s pitím můžeme přidělat z venku na piknikový batůžek zabalenou do mokrého ručníku, ten ochlazuje svou teplotou a také tím, jak se z něj odpařuje voda.

Jako izolant je také možné použít novinový papír nebo alobal, případně oboje zkombinovat. V tomto případě je potřeba dát pozor, abychom minimalizovali škvíry, kterými by mohlo teplo unikat, a vše důkladně obalit ze všech stran.